Můj kraj


                                                                                   Sen o perle

Kdybych měl tu moc, udělal bych velké kouzlo. Daroval bych Opavě přírodu a okolí, jaké má Hlučín. Jsem Hlučíňák-Prajzák, ale miluji obě tato města - každé trochu jinak. Hlučín hlavně proto, že tam žijí dobří a pracovití lidé, jsou rázovití a město samotné se probouzí do lepších časů. Pravda, památek tam máme málo, ale o to více si jich vážíme a pečujeme o ně.
Opava je pro mne taková malá Praha. Říká se, že je to perla Slezska, a myslím, že právem. Najdete zde kouzelná zákoutí barokních paláců, kostelů, klášterů, výstavné ulice typu pařížských bulvárů a nádherné parky. Také je vidět, že architekti města nedovolili ani za socialismu páchat urbanistická zvěrstva, která zničila nejedno naše historické jádro ( viz Znojmo).
Zkusme tedy zavřít oči a představit si, že Opava má hlučínskou štěrkovnu, řeku, kde jsou ledňáčci, volavky a spousta ryb. Dále přidejme ty kouzelné remízky, rybníčky, chatové osady na Kocibendě, výletní místo Loděnice. Prostě jsem si to vysnil, a je to krásný sen. Není to sen o soupeření měst, je to sen o nádheře, která nás obklopuje a kterou každý, kdo zná tento kraj, cítí.

Vím, že nejsem kouzelník, ale aspoň spojme svá srdce v tomto snu.

   

                                                                                          Prameny

Když procházím krajinou, někdy mne napadne: "Co je pode mnou? Skála, hora, mech, hlína , písek?" Když se zahloubám, vidím ty tektonické zlomy, usazeniny, metamorfované žuly, důlní díla, jeskyně, prameny.
Ano, prameny. Po tisíce let vyvěrají ze stejných míst. Proč? Proč zrovna tady, cožpak o kousek dál to je horší? Proč se nestěhují, jako ptáci, stromy, trávy a motýli? Co je tak váže právě k tomuto místu? Nevím a myslím, že je to tak dobře, že nevíme. Kdybychom to totiž věděli, našel by se jistě chytrák, který by přestěhoval lázeňské a léčivé prameny na své pozemky. Pak by byl "Někdo" - mít něco, co nikdo jiný nemá. Vltava by jistě netekla do Labe, potůčky by byly soukromé.

Prameny dobře vědí, co dělají, a dělají to správně. Teď je na nás, abychom to nepokazili.